Ministerstvo pro místní rozvoj,
Věstník 4, 5 - 2001
ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ
Promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu
Jednou ze zásadních změn navrhované úpravy nového stavebního zákona oproti stávajícímu stavu je koncepčně jinak pojatá spolupráce orgánů státní správy, které při pořizování územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, v územním řízení a v řízeních o stavbách hájí veřejné zájmy podle zvláštních předpisů. Současná nejednotná právní úprava svojí nepřehledností a roztříštěností ztěžuje jednotlivá správní řízení a pořizování územně plánovací dokumentace.
Při přípravě paragrafového znění stavebního zákona bude nutné z hlediska spolupůsobení dotčených správních úřadů revidovat ta ustanovení předpisů, jejichž výčet je dále uveden, ve kterých je stanovena působnost příslušných správních úřadů ve vztahu k postupům podle stavebního zákona. Tam, kde se prokáže nezbytnost úpravy, budou provedeny potřebné změny s cílem dosáhnout souladu mezi novým stavebním zákonem a zvláštními právními předpisy tak, aby na jedné straně zůstala zachována ochrana veřejných zájmů v řízeních vedených podle stavebního zákona, a na druhé straně aby byly odstraněny zbytečné administrativní procedury, které přípravu investiční výstavbu prodlužují a zdražují, aniž by se to odrazilo v kvalitě vydávaných stanovisek a mělo to vliv na jejich závaznost. I stanovisko vydané mimo správní řízení bude pro orgán územního plánování a stavební úřad závazným podkladem, jak je uvedeno v bodech. 24.2 a 24.8.
Seznam právních předpisů, které se navrhuje revidovat
o zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
o vyhláška č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastnění staveb, pozemků, porostů a práv k nim
o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů
zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytů, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
o zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
o zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb.
o zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
o zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
o vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
Návrhy na vypracování nové právní úpravyV předkládaném návrhu VZSZ není právní úprava vyvlastnění, i když součástí platného stavebního zákona problematika vyvlastnění je. Otázky vyvlastnění však nejsou organickou součástí stavebního zákona.
Stavební zákon je veřejnoprávním předpisem upravujícím pravidla pro územní plánování a procesní pravidla pro řízení o stavbách - územní, stavební, kolaudační a některá další. Právní úprava vyvlastnění musí vedle procesních pravidel řešit i otázky povahy hmotně právní. Je nutno se především zabývat účely, pro které lze vyvlastnit. Znamená to přehodnotit stávající pojetí veřejného zájmu, v jehož prospěch lze vlastnické právo odejmout nebo omezit a způsob, jakým se tento veřejný zájem prokazuje.Zkušenosti s aplikací právní úpravy vyvlastnění ukazují, že stávající tituly, pro které lze vyvlastnit, jsou nevyhovující a nereflektují veřejný zájem na rozvoji území a s tím související potřebu propojení regionů. Jde zejména o stavby liniové - komunikace, stavby energetické (plyn, elektřina, teplo, nafta), telekomunikace a v nové realitě i diskutované průmyslové zóny. O potřebě těchto staveb v území není pochyb. Tato potřeba však není právně dostatečně vyjádřena.
V nové právní úpravě by mělo být stanoveno, že pro uskutečnění těchto staveb lze vyvlastnit (odejmout vlastnické právo nebo je omezit) v rozsahu podle pravomocného územního rozhodnutí. Rozhodnutí o umístění stavby je jedním z nástrojů územního plánování a v procesu veřejnoprávního projednávání návrhu na umístění stavby se prokazuje nejen nezbytnost takové stavby, ale i její umístění. Takové rozhodnutí musí být dostatečným podkladem pro vyvlastnění, aby stavba veřejného zájmu mohla být realizována.
Nově by měl být upraven i vztah vyvlastnění a náhrady za něj. Případnou výhradu k výši náhrady by měl řešit soud s tím, že na vykonatelnost rozhodnutí, co do předmětu vyvlastnění, by neměla žádný vliv okolnost, že o výši náhrady není soudem ještě rozhodnuto.
Je nepochybné, že takto nově chápané pojetí institutu vyvlastnění si vyžádá samostatné, od stavebního zákona oddělené projednávání včetně potřebné osvěty vycházející i ze znalosti úpravy této problematiky v zemích s nepřerušenou právní tradicí.
Dále je nutno odpovědět na otázku, zda Ministerstvo pro místní rozvoj je tím ústředním úřadem, který má řešit hmotně právní otázky spojené s problematikou vyvlastnění. MMR je toho názoru, že jde o problematiku příbuznou té, která je Ministerstvem spravedlnosti upravována občanským zákoníkem, zejména vezmeli se v úvahu jeho poslední novela, podle které soudy mohou zřídit věcné břemeno pro přístup ke stavbě. Rovněž zkušenosti z uplatňování institutu vyvlastnění a z vedených přezkumných řízení prokazují, že problematika vyvlastnění přesahuje resortní rámec stavebního zákona, neboť má širší a obecnější charakter. Vyvlastnění se dotýká nejen různých právem chráněných zájmů a působností více resortů (vedle MMR zejména MDS, MPO, MŽP), ale významnou měrou i občanského a pozemkového práva. Tím ovšem není míněno, že vyvlastnění by mělo být upraveno občanským zákoníkem.
Stavební zákon bude i nadále upravovat procesní pravidla územního plánování, umísťování, povolování a užívání staveb. Vyvlastnění je institut vyžadující samostatnou právní úpravu, která s ohledem na zdůrazněnou ochranu vlastnictví musí být řešena nejen procesně, ale i věcně.
V souvislosti s novým stavebním zákonem jsou k dispozici i podkladové teze pro zpracování návrhu věcného záměru zákona o vyvlastnění.Návrhy na novelizaci občanského soudního řádu
Návrh věcného záměru upravuje novým způsobem rozhodování o námitkách vlastníků při projednávání územně plánovací dokumentace a možnost soudního přezkumu schválené územně plánovací dokumentace, která je podle platného znění občanského soudního řádu explicitně ze soudního přezkumu vyloučena. Navrhovaná právní úprava tedy vyžaduje promítnout uvedené požadavky do novely občanského soudního řádu popřípadě do nové právní úpravy na tomto úseku.
Základní představa o obsahu právních norem určených k provedení navrhovaného věcného řešení
Na úseku územního plánování budou vydány prováděcí předpisy, které stanoví:
- obsah územně plánovacích podkladů, podrobnosti způsobu jejich pořizování a zpracování a podrobnosti při poskytování informací o území (3.5),
- obsah politiky územního rozvoje a podrobnosti postupu při jejím pořizování, projednávání a schvalování (4.6),
- obsah územně plánovací dokumentace, včetně formálních náležitostí jednotlivých úkonů při jejím pořizování, projednávání a schvalování (5.12, 7.12, 8.15),
- formální náležitosti plánovací smlouvy, dohody o přeparcelaci a plánovacího souhlasu (12.10),
- podrobnosti postupu při územním rozhodování, obsah návrhu na vydání územního rozhodnutí a náležitosti rozhodnutí (9.9),
- podrobnosti při vydávání územních nařízení a náležitosti jejich obsahu (10.5).Na úseku stavebního řádu budou vydány prováděcí předpisy, které:
- vymezí udržovací práce, které nebudou vyžadovat ohlášení (14.2)
- vymezí stavby, u kterých postačí ohlášení, náležitosti ohlášení, obsah projektové dokumentace a rozsah podkladů (14.3)- stanoví podrobnosti knihy o provozu přenosné stavby (14.4)
- stanoví rozsah dokumentace stavby a dalších podkladů připojovaných k žádosti o stavební povolení (14.8)
- vymezí stavby, u kterých bude stavební úřad stanovovat etapy výstavby k provedení kontrol (14.12)
- stanoví náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, podrobnosti jejich vedení a využití (14.13)
- stanoví formální náležitosti knihy o technickém stavu stavby a obsah zápisů do ní (15.5)
- stanoví náležitosti ohlášení a dokumentace pro odstranění stavby (16.1)
- vymezí stavby, které bude možno odstranit svépomocí (16.4)
- stanoví podrobnosti a obsah správních rozhodnutí a jiných správních úkonů stavebních úřadů (17.3)
- blíže vymezí, které nezbytné úpravy lze podle zákona nařídit (17.10)
- stanoví podrobnosti týkající se podmínek, formy poskytování a způsob úhrady příspěvku na provedení nezbytných úprav (17.11)
- podrobněji upraví skutečnosti zjišťované při kontrolní prohlídce stavby) (17.18)
- upraví podrobnosti o postupu při jmenování autorizovaných inspektorů, pozastavení jejich činnosti, odvolávání, školení a poplatcích za jejich zkoušky a školení (18.5)
- stanoví, které obce budou obecnými stavebními úřady (19.1)
- stanoví technické požadavky na stavby a technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, včetně vyznačení ustanovení, z nichž bude možné povolit výjimku (23.2, 30.5, 30.6)
- stanoví náležitosti návrhů, žádostí, ohlášení a oznámení, určí tiskopisy k těmto podáním a upraví náležitosti rozhodnutí a úkonů stavebního úřadu (30.5).
Soulad navrhovaného právního řešení s ústavním pořádkemNavrhované právní řešení je v souladu s ústavním pořádkem.