Ministerstvo pro místní rozvoj, Věstník, 5 - 2002


REGINÁLNÍ POLITIKA

Základní dokumentace projektu v rámci dotacního titulu 7 Programu obnovy venkova

 

Základní dokumentaci projektu tvoří vlastní projekt, popř. jeho stručný obsah, zpracovaný podle dále uvedené osnovy (dále jen "projektová fiše") a logický rámec projektu. Oba vzájemně provázané dokumenty jsou východiskem pro hodnocení projektu, a to jak v etapě rozhodování o dotaci, tak v průběhu realizace projektu a po jeho ukončení pak podkladem pro závěrečné vyhodnocení.
 

 

A. Logický rámec projektu

Definování projektu s využitím metodiky logického rámce je základem pro řízení projektu. Logický rámec je vhodný pro identifikaci a analýzu problémů na straně jedné a definování cílů a stanovení konkrétních aktivit k řešení těchto problémů na straně druhé. Metodou logického rámce se připravovaný projekt testuje jak z hlediska vhodnosti a přiměřenosti pro řešení daného problému, tak z hlediska jeho proveditelnosti a trvalé udržitelnosti.
 
Uplatnění metodiky logického rámce je důležité nejen ve fázi přípravy programu či projektu, ale je klíčovým nástrojem i pro jeho implementaci a hodnocení. Logický rámec tvoří základ pro přípravu jednotlivých aktivit a rozvoj monitorovacího systému.
 
Proces sestavování logického rámce je stejně důležitý jako jeho obsah. Logický rámec projektu by měl být sestaven již na začátku celého plánovacího procesu. Měl by být spolu s vlastním projektem připravován za účasti všech obcí, skupin osob a institucí, které budou projekt realizovat nebo na které bude mít projekt nějaký vliv. Návrh logického rámce projektu by měl být sestavenještě před vypracováním projektové fiše. Dokončen by měl být spolu s ní.
 
Obsah logického rámce projektu:
 


1. Sloupce logického rámce



Logický rámec se skládá ze čtyř sloupců, které vyjadřují:

     • vertikální logiku projektu

     • objektivně ověřitelné ukazatele

     • zdroje (informací) k ověření

     • rizika/předpoklady, které podmiňují dosažení výsledků a cílů projektu
 
1.1. Vertikální logika projektu

Vertikální logika projektu je vztahem příčina-důsledek mezi aktivitami a cíli na rozdílných úrovních (důsledky, které se projeví ve vzdáleném časovém horizontu jsou také nejvíce vzdáleny od počáteční aktivity, a proto se objeví nahoře; naopak přímé důsledky aktivit se v tabulce objeví v její spodní části). Každá úroveň by měla vést logicky k úrovni, která je o jeden stupeň výše. Údaje z tohoto sloupce jako jsou cíl, výsledky a aktivity projektu se uvedou i v projektové fiši.
 
Při přípravě projektů mějme na paměti, že musíme vždy prokázatsoulad s cíli programu, ze kterého chceme získat pomoc (dotaci)a současně prokázat provázanost deklarovaného účelu projektus jeho jednotlivými aktivitami. Tento vztah může být sledovánshora dolů nebo zdola nahoru.
 
1.1.1. Postup shora dolů
 
Veškerá pomoc je plánována ve specifickém kontextu vztaženému k danému programu a v něm definovaným celkovým (globálním) cílům. Tyto cíle formují strategii pomoci a vychází z nichurčitý počet specifických cílů, které odpovídají prioritním oblastem (prioritám). Každý specifický cíl je realizován na operačníúrovni programování skrze opatření. Pro ně se stanoví operačnícíle. Obdobně se v projektu stanoví celkový cíl a účel projektu(jeho obsahem jsou specifické cíle projektu) a naplánují se jednotlivé aktivity (operace). U projektu je možné formulovat strategii jeho realizace ve formě naplánování více možných cest k dosažení celkového cíle a taktiku, vztaženou k dosažení operačních cílů prostřednictvím aktivit, které mohou být v průběhu projektu měněny. Abychom mohli zodpovědně určit konkrétní aktivity projektu, jeho účel i cíl, musíme zhodnotit své reálné možnosti a schopnosti dosáhnout proklamovaných cílů. Zvolíme proto také:
 
1.1.2. Postup zdola nahoru
 
Konkrétní aktivity jsou realizovány příjemci pomoci za použití různých (finančních, lidských, technických nebo organizačních) prostředků nebo zdrojů (vstupy). Vstupy produkují fyzické výstupy (např. kilometry postavených silnic, počet poskytnutých školících míst), které reprezentují postup realizace opatření nebo projektu. Výsledky jsou (okamžité, resp. bezprostřední) účinky na přímé příjemce dotací (např. zkrácení délky cestování, snížení přepravních nákladů, počet "úspěšně" školených osob). Tyto výsledky mohou být vyjádřeny pomocí jejich dopadů na dosažení celkových nebo specifických cílů a tvoří hlavní základ pro hodnocení úspěchu či neúspěchu konkrétní pomoci. Specifické dopady mohou obsahovat např. zvýšení přepravy zboží nebo dovednosti lépe odpovídající požadavkům trhu práce. Celkové dopady se vztahují k celkovému cíli pomoci, např. vytváření nových pracovních míst.
 
Oba pohledy lze vedle sebe znázornit takto:
 

 
Ve schématu jsou, vedle již definovaných pojmů, uvedeny další pojmy efektivnost, účinnost, užitečnost, udržitelnost a relevance, které budeme používat při hodnocení. Vrátíme se k nim v dalších částech tohoto materiálu. V prvním sloupci logického rámce (viz vlevo) se objeví informace z podbarvených polí, vycházející z obou přístupů (shora dolů i zdola nahoru). Řada projektů POV bude zaměřena na přípravu pro iniciativu LEADER+. Bude financována z dotačního titulu 7. Zpracování logického rámce i projektové fiše bude vyžadováno i v případech, kdy se bude jednat např. o utváření místních akčních skupin (LAG = Local Action Group) nebo zpracování rozvojových strategií pro cílová území či "papírovou" přípravu jednotlivých projektů.
 
Vzájemnou návaznost cílů programu a projektu můžeme vyjádřit stupňovitě takto:
 


Vložíme-li do tohoto schéma známé cíle, priority a aktivity Programu obnovy venkova programu LEADER+, můžeme si nad ním poměrně snadno ujasnit cíl, účel i jednotlivé aktivity našeho projektu ve vazbě na oba programy. Následující schéma provázanosti cílů, priorit a opatření POV a iniciativy LEADER+ může napomoci vyplnění 1. sloupce logického rámce těchto projektů:
 


1.2. Objektivně ověřitelné ukazatele

Ve druhém sloupci logického rámce se uvádějí objektivně ověřitelné ukazatele celkových cílů, účelu projektu a jeho výsledků. Vedle aktivit se uvádí ukazatele vstupů, tj. prostředků nebo zdrojů. Vyjadřují odpovědi na otázky typu - co, kolik, kdy, pro koho, kde? Tyto ukazatele vytvářejí základ pro měření efektivity a účelnosti projektu. Počet ukazatelů pro měření jedné aktivity, výsledku nebo účelu projektu se zpravidla pohybuje mezi 2 - 3 ukazateli.
 
Z hlediska příjemce pomoci mají zvláštní význam ukazatele v úrovni výsledků, na jejichž splnění bude (ve smlouvě nebo rozhodnutí o dotaci) vázáno proplacení dotace, proplacení zálohy dotace bezprostředně po dokončení projektu (u projektů podporovaných z fondů EU), popř. vrácení dotace, pokud byla poskytnuta v průběhu realizace (u projektů POV) a ukazatele v úrovni účelu projektu, vyjadřující specifické dopady realizace projektu (viz schéma v části 1.1.2. výše), na něž může být po určitém časovém odstupu vázáno vrácení dotace nebo její dodatečné proplacení.
 
Ukazatele projektu se vztahují ke shora definovaným vstupům, výstupům, výsledkům a dopadům. Aby bylo možné monitorovat realizaci projektu a hodnotit jeho efektivnost (nejčastěji je tento pojem používán k vyjádření vztahu mezi vstupy a výstupy ve finančním vyjádření vstupů na fyzickou jednotku vhodného ukazatele výstupu nebo v návratnosti vložených prostředků) a účinnost (vztah mezi dopady a stanovenými cíli), je nutné předem definovat systém vhodných ukazatelů, aby o nich mohly být zjišťovány vhodné údaje.
 
Ve většině případů bude možné ukazatelům přidělit cílové úrovně, které budou odpovídat typům cílů podle schéma v části 1.1.2.:

     • Ukazatele vstupů (prostředků nebo zdrojů) se nejčastěji vztahují k rozpočtu. Finanční ukazatele jsou používány k monitorování postupu sledováním ročních závazků a proplácení zdrojů, které jsou k dispozici v poměru k jejich oprávněným nákladům.

     • Ukazatele výstupů se vztahují k aktivitám, měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic, počet finančně podporovaných firem, náklady vztaženými ke zvolené jednotce atp.). Tyto ukazatele budou v projektech zpravidla na úrovni aktivit.

     • Ukazatele výsledků se vztahují k přímým a okamžitým účinkům, které projekt přinesl. Poskytují informace o chování, kapacitě nebo výkonnosti přímých příjemců dotace. Tyto ukazatele mohou být fyzické (snížení přepravních časů, počet úspěšných účastníků školení atp.) nebo finanční (bilance zapojení soukromých zdrojů, pokles dopravních nákladů atp.) povahy.

     • Ukazatele dopadů se vztahují k následkům projektu, které překračují rámec bezprostředních účinků na přímé příjemce. Je možné definovat dva typy dopadů:

        - specifické dopady jsou účinky, které nastanou po určité časové prodlevě, nicméně přímo souvisí s provedenými akcemi;

        - celkové dopady jsou dlouhodobé účinky ovlivňující širší populaci. Měření tohoto typu dopadů je složité a často je obtížné najít jednoduchý kauzální vztah.
 
Z vyplňování formulářů Informačního systému programového financování Ministerstva financí (ISPROFIN) jsme si zvykli užívat parametry akce. Ve většině případů je bude možno použít jako fyzické ukazatele výstupů. Náročnější již bude stanovení ukazatelů výsledků a dopadů. V programech EU jsou proto často tyto ukazatele stanoveny předem ve vazbě na výběrová kritéria a jejich použití je pro příjemce pomoci povinné.
 
K porozumění této hierarchii může přispět následující příklad velkého infrastrukturálního projektu:
 

 
Kromě těchto ukazatelů je vhodné se při každém hodnocení vracet k potřebám území nebo komunity či cílové skupiny, jichž se projekt týká a z tohoto pohledu hodnotit užitečnost projektu i jeho trvalou udržitelnost (a to již bez dalších finančních dotací). Pokud bychom o nich nebyli přesvědčeni, měla by nás tato zpětná vazba dovést k úpravě celkového cíle projektu a možná až k posouzení relevantnosti globálních cílů daného programu ve vztahu k aktuálním obecně akceptovatelným potřebám rozvoje venkova.
 
1.3. Zdroje (informací) k ověření

Ve třetím sloupci logického rámce by měly být uvedeny možné zdroje informací k ověření průběhu a výsledků realizace projektu (kde jsou tyto informace uloženy, jaké existují metody k jejich získání atp.). Pokud není zřejmé odkud mohou být informace o ukazatelích získány, musí být v rámci projektu učiněna opatření, která povedou k získání těchto informací.
 
1.4. Rizika/předpoklady, která podmiňují dosažení výsledků a cílů projektu

Čtvrtý sloupec logického rámce je vyhražen pro stručný popis rizik. Ta lze vždy formulovat jako předpoklady. Předpoklady dávají odpověď na otázku: "Co předpokládáme o externích faktorech, na něž projekt nemá vliv, ale které mohou ovlivnit jeho realizaci a dlouhodobě i jeho udržitelnost." Odpovědi jsou strukturovány podle jednotlivých úrovní cílů, výsledku a aktivit projektu. Posledním řádkem tohoto sloupce jsou předběžné podmínky, jejichž splnění podmiňuje zahájení celého projektu.
 
Pokud neexistuje reálná pochybnost o určitých předpokladech projektu, není třeba ji uvádět. Pokud však existuje nějaká pochybnost (např. "pochybnost zda se podaří najít vhodné zaměstnance"), pak by měla být uvedena jako nezbytný předpoklad, který musí být splněn, aby bylo dosaženo určitého cíle či výsledku projektu. Pokud existují vážné pochybnosti o naplnění daného předpokladu, projekt by měl být odložen nebo přepracován tak, aby bylo riziko, podmiňující realizaci projektu, vyloučeno. Předpoklady jsou během realizace pravidelně revidovány. Současně se průběžně ověřuje, zda je pravděpodobné, že stanovených cílů, účelu a výsledků projektu bude dosaženo.
 
Je velmi důležité nepodcenit vyplňování tohoto sloupce v logickém rámci i vyhodnocení rizik v projektové fiši. Při neúspěchu nebo dílčím neúspěchu projektu je totiž možné dodatečně ze strany příjemce pomoci poukázat na to, že rizika byla předem z jeho strany otevřeně uvedena a pokud mu byla dotace přesto přiznána, s větší nadějí na úspěch požadovat zmírnění případných sankcí za nesplnění proklamovaných ukazatelů. Vhodnější ale bude sledovat postupné odstraňování rizik při postupu "zdola nahoru" (od jednotlivých aktivit k výsledkům projektu) a v každé fázi projektu společně s poskytovatelem pomoci zvažovat jeho další pokračování.
 

2. Čtení logického rámce



Logický rámec by měl být čten následujícím způsobem (vzestupně ve směru šipek):
 

 
Ve výše uvedeném schématu stejně jako v připojené příloze "Obsah logického rámce" představují:

     • aktivity to, co osoba či organizace realizující projekt udělá, jinými slovy z jakých konkrétních aktivit se projekt skládá;

     • prostředky hlavní vstupy, které budou použity pro zajištění realizace projektu: např. prostředky na poradenské služby, na odborná školení, na počítače. V tomto oddílu tabulky se stručně tyto prostředky věcně popíší (náklady na poradce nebo školitele, jaké je třeba v rámci projektu nakoupit vybavení atp.); není třeba uvádět jednotlivé náklady. Potřebné finanční prostředky by měly být dostatečně podrobně rozepsány v té kapitole projektové fiše, kde se popisují jednotlivé aktivity, a to tak, aby bylo zcela jasné z jakých nákladových položek se skládá rozpočet projektu. Uvedené aktivity a současně splněné předpoklady, které podmiňují jejich realizaci, by měly zajistit dosažení výsledků projektu. V rámci předpokladů na této úrovni měly být uvedeny související aktivity a spolufinancování, které jsou nezbytné pro dosažení výsledků;

     • výsledky to, za co je osoba či organizace realizující projekt zodpovědná při jeho uskutečnění (např. za snížení znečištění jezera v oblasti xy; ale už ne za zvýšení zaměstnanosti ve službách cestovního ruchu, které mohou být výsledkem zvýšeného turistického potenciálu oblasti). Výsledky a předpoklady uvedené v tomtéž řádku vedou k dosažení účelu či záměru projektu.

     • účel projektu se odvozuje od hlavního problému, k jehož vyřešení by měl projekt přispět (záměr projektu). Musí věcně odpovídat příslušnému opatření (operačnímu cíli) daného programu. Je třeba, aby existovalo jasné rozlišení mezi účelem projektu a jeho výsledky. Záměr projektu a předpoklady uvedené v jednom řádku by měly vést k naplnění celkového cíle.

     • celkový cíl naznačuje, jak projekt zapadá do kontextu programu. Měl by odpovídat prioritám programu.
 

 

B. Osnova projektové fiše

1. Název projektu


 
Uveďte stručný a výstižný název projektu (viz řádek 8. Formuláře žádosti pro Integrované projekty venkovských mikroregionů -dotační titul 7, dále jen "formulář žádosti").


2. Lokalizace projektu


     • obec

     • mikroregion
 
Uvede se seznam obcí mikroregionu (měl by být shodný s částí 11. Územní vymezení projektu formuláře žádosti) a je-li k dispozici kartogram nebo mapka, připojí se k projektové fiši.

     • okres

     • kraj

     • region NUTS II (v případech projektů kofinancovaných z fondů EU)
 
V případě, že projekt přesáhne hranice výše uvedených územních jednotek, uvedou se všechny další dotčené územní jednotky.


3. Předkladatel projektu (žadatel) a další partneři podílející se na projektu


 
3.1. Identifikace předkladatele projektu

Podle Zásad POV může být žadatelem obec jednající jménem ostatních obcí mikroregionu (tzv. nositel projektu - viz řádek 2. formuláře žádosti) nebo svazek obcí (viz řádek 2a. tohoto formuláře).

     • Název

     • Adresa

     • Právní statut (forma)

     • IČO
 
3.2. Přehled všech partnerů projektu, zapojených do projektu, jejich funkce a odpovědnost

Kostra tohoto přehledu by měla odpovídat části 12. "Další účastníci projektu" formuláře žádosti. Ke každému partnerovi (účastníku projektu) se uvede co bude v projektu zajišťovat (např. výčtem jeho aktivit - viz část 5.2. projektové fiše dále) a za co bude odpovídat.
 
Při zpracování této části projektové fiše mějme na paměti ustanovení 46 ost. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, podle něhož se spolupráce mezi obcemi uskutečňuje:

     a) na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

     b) na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí,

     c) zakládáním právnických osob podle zvláštního zákona (obchodní zákoník) dvěma nebo více obcemi.
 
Je proto třeba počítat s tím, že MMR nebo jím pověřený úřad, zajišťující příjem žádostí nebo předběžnou kontrolu, si mohou vyžádat ověřené kopie smluv, vztahujících se k projektu nebo dokumenty, vztahující se k založení právnické osoby, podílející se na projektu stejně jako dokumenty o registraci svazku obcí. Tyto dokumenty je možné přímo (bez vyžádání) uvést v příloze k projektové fiši.
 
Podle Zásad POV - bodu 2. části B 4.1. Podmínky a kritéria pro poskytnutí dotace dle dotačního titulu 7 mohou být příjemci dotace v rámci tohoto dotačního titulu prostřednictvím obce i jiné právnické a fyzické osoby, účastnící se Programu obnovy venkova. V takovém případě žádá o dotaci podle bodu 3. téže části Zásad POV jejich jménem obec nebo svazek obcí. Pro práci s konečnými příjemci dotací, kterými podle těchto ustanovení nemusí vždy být obce nebo jejich svazky, je nezbytné, aby v této části projektové fiše byly uvedeny jejich identifikace (název, adresa, právní statut, IČO) a také podíly na nákladech projektu a výše jim navrhované dotace nebo odkaz ve které části projektové fiše (např. 5.2. nebo 7.) jsou tyto informace uvedeny. Je třeba počítat také s tím, že MMR nebo jím pověřený úřad si mohou vyžádat (pravděpodobně v etapě předběžné kontroly) dokladování smluvního zajištění podílu těchto osob na realizaci projektu. Pokud příslušné dokumenty již existují, je možné je uvést v příloze k projektové fiši.
 
3.3. Manažer projektu popř. osoba zodpovědná za realizaci projektu

Uveďte jméno, kontaktní údaje a odborné předpoklady. Manažer projektu nebude vždy shodný s osobou zodpovědnou za realizaci projektu (řádek 21. a násl. formuláře žádosti). Pokud projekt nemá na starosti konkrétní manažer, uvede se shodně s formulářem žádosti o dotaci osoba zodpovědná za realizaci projektu.


 
4. Cíle projektu


4.1. Celkový cíl

Převezme se celkový cíl nebo cíle z oddílu 1 logického rámce. Pokud to není jasné, je třeba dovodit soulad s příslušnou prioritou daného programu. Je-li zpracována rozvojová strategie mikroregionu, uvede se v této části i vazba na tento dokument.
 
Podle Zásad POV - části A 2.2. Základní kritéria pro poskytnutí dotace, bodu 3.a) je základním kritériem pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 7 soulad projektu s cíli Programu obnovy venkova a s platnými regionálními programy. Těžiště rozhodování o dotacích z POV je od roku 2002 na krajských výběrových výborech. Proto je nutné dbát i na to, aby cíle projektu byly stanoveny i ve vazbě na krajské rozvojové dokumenty a programy mající vztah k venkovské problematice.
 
4.2.Specifické cíle projektu (účel projektu)

Zde uváděné cíle musí odpovídat oddílu 4 logického rámce. Cíle, které chceme dosáhnout, je třeba kvantifikovat. U každého cíle uveďte měřitelnou hodnotu indikátoru (z oddílu 5 logického rámce).
 
Pokud vzhledem k charakteru projektu (důležité zvláště u projektů v intencích iniciativy LEADER+) byly určeny cílové skupiny (např. mládež, ženy, nezaměstnaní, sezónní pracovníci, občané se sníženou pracovní schopností, senioři, problémové skupiny), uvede se to v této části projektové fiše a jako indikátor se může uvést např. předpokládaný počet osob, kterým projekt přímo či nepřímo přinese užitek. Protože jde o venkovské projekty nenechme se snad mýlit tím, že tyto počty musí být nějak vysoké, bude daleko lépe, když v konkrétní vesnici pomůžeme třeba jen několika, ale zcela konkrétním lidem. Posuzovatel projektu by měl mít možnost se v terénu přesvědčit, že tomu tak skutečně je.
 
Protože u dotačního titulu 7 POV bude vyžadováno zpracování projektové fiše u všech projektů bez ohledu na to, zda se jedná např. o přípravu strategie nebo projektové řešení či realizaci, MMR očekává, že u některých typů projektů, jejichž cílem bude např. zpracování strategií či příprava dokumentace pro realizaci staveb, budou použity jednoduché indikátory (obdobně jako v dříve vydaných rozhodnutích o dotaci byly jako parametry uváděny jen např. 1 studie, 5 projektů pro územní rozhodnutí atp.).


5. Popis projektu


 
5.1. Výchozí situace a zdůvodnění projektu

Při zvažování co patří do projektové fiše je třeba mít na paměti, že určitě tam musí být takové údaje, které mají vztah k hodnocení účinnosti projektu (vztah dopadů a cílů projektu). Aby ji vůbec mohl při výběru projektu, který bude dotován, jakýkoliv posuzovatel posoudit, musí se v projektové fiši např. dočíst východiskovou nezaměstnanost (má-li být cílem řešení snížení nezaměstnanosti nebo jsou cílovou skupinou nezaměstnaní), jaká je dojížďka, je-li cílem její snížení nebo jak je to v mikroregionu s využíváním netradičních zdrojů energie, jsou-li cíle projektu nastaveny takto.
 
Aby mohly být co nejrychleji získány relevantní údaje o nezaměstnanosti v mikroregionu (jinak standardně publikované jen za okresy), byla nalezena pracovní metoda jejich jednotného výpočtu (rozdíl oproti oficiálním údajům je zanedbatelný), která umožnila nezaměstnanost za mikroregiony publikovat na webu POV (www.isu.cz/pov) v sekci MIKROREGIONY v levém sloupci jeho základní strany. Kromě údajů o nezaměstnanosti v této sekci získáte informace o daňové výtěžnosti, počtu obyvatel (z toho v produktivním věku), výměře a hustotě. Pokud v databázi nebude obsažen váš mikroregion, lze z webu POV získat údaje za jakýkoliv "vlastní region", jehož složení podle obcí na webu zadáte.
 
V této části projektové fiše se také uvede jak projekt navazuje na rozvojovou strategii mikroregionu, je-li zpracována (doporučujeme ji nebo její anotaci připojit v příloze projektové fiše). Pokud nebyla zpracována, doporučuje se alespoň krátce charakterizovat mikroregion a jeho hlavní problémy a jak se projekt bude podílet na jejich řešení.
 
Pokud jde o vlastní projekt, uveďte podstatu problému, který projekt řeší. Je možné rozvést odpovědi na otázky - proč byl projekt navržen a jaký je jeho účel z oddílu 4 logického rámce.
 
V této souvislosti na tomto místě znovu připomínáme, že v Zásadách POV v části A.2.2. Základní kritéria pro poskytnutí dotace jsou v bodě 3 pro dotační titul 7 stanovena mj. tato výběrová kritéria (každé posouzení projektu bude muset odpovědět na otázku, jak k jejich řešení projekt přispívá):

     • vytváření nových pracovních příležitostí snižujících nezaměstnanost nebo dojížďku za prací a zachování těch pracovních míst, které by byly bez realizace projektu ztraceny;

     • současné řešení více věcných problémů obnovy vesnic a rozvoje mikroregionu;

     • vyšší využití alternativních a obnovitelných místních zdrojů energie včetně využití biomasy.
 
Tam, kde konečnými příjemci mají být i jiné osoby než obce, je třeba v této části projektové fiše uvést, zda již existuje nějaká formální nebo neformální základna jejich spolupráce (partnerství) mezi sebou i s obcemi mikroregionu.
 
Ze zdůvodnění by měl být jasný význam projektu pro cíle programu a jeho priority popř. cílové skupiny.
 
5.2. Obsah projektu (aktivity projektu)

V této části se ve vazbě na oddíl 12 logického rámce popíší jednotlivé aktivity projektu (operace nebo činnosti, z nichž se projekt skládá). Neuvádí se časový harmonogram a náklady na jednotlivé aktivity, které jsou uvedeny v části 6. a 7. projektové fiše. Bude-li obsahem projektu více aktivit (akcí), měla by tato část projektové fiše navazovat na část 13. Akce, jimiž bude realizován projekt v daném roce formuláře žádosti.
 
U projektů, které mají vést k celkové přípravě na iniciativu LEADER+ budou přicházet v úvahu takové aktivity jako jsou:

     • školení, semináře, workshopy, exkurze (včetně zahraničních) a jiné formy seznamování se s principy této iniciativy,

     • utváření místního partnerství a místní akční skupiny (LAG),

     • utváření struktury pro řízení této skupiny a příprava manažerů a facilitátorů,

     • příprava rozvojové strategie,

     • zpracování pilotních projektů,

     • zpracování společných projektů s jinými LAG (včetně zahraničních).
 
Je možné, aby obsahem projektu byly i alternativy do projektu zařazených aktivit, umožňující na této operační úrovni pružně přizpůsobovat realizaci projektu vnějším podmínkám.
 
U rozsáhlejších projektů se uvede a vysvětlí i navržené etapy jako věcně a časově vymezitelné a oddělené realizační části těchto projektů.
 
Zejména se doporučuje oddělit takové aktivity, jako je "papírová" příprava projektu a realizace staveb, protože s ohledem na omezené prostředky v POV bude možná nutné přistoupit k redukci požadované dotace. Posuzovatelé projektu by měli mít možnost získat z projektové fiše takové informace, aby si mohli udělat představu o tom, co může případná redukce prostředků způsobit v postupu realizace projektu.
 
Velmi důležité je při sestavování této části projektové fiše znovu se zamýšlet nad tím, zda zde uváděné aktivity, na něž zejména navazuje zpracování části 7. Rozpočet, jsou z hlediska daného programu "přijatelné". Protože "přijatelnost" či "vhodnost" (eligibility) bývá definována v základních programových dokumentech, které jsou pro příjemce dotace závazné, může se stát (a to se také v konkrétních případech u předvstupních programů EU v České republice stalo), že bude požadováno vrácení dotace nebo její části, pokud z ní byly hrazeny tzv. "nepřijatelné" aktivity či investice. Kontrolní orgány se přitom nebudou zabývat tím, co je psáno v projektu (je věcí žadatele, jestli ho napsal "dobře" tj. v souladu s programem a jeho základními dokumenty nebo "špatně"), ale tím, co je v základních dokumentech programu a v podmínkách, za nichž byla dotace udělena. To neznamená, že "nepřijatelné" aktivity nemusí být např. pro zdárnou funkci provedeny, nelze je pouze dotovat. Z formálního hlediska se v projektové fiši popíší podle charakteru buď v části 5.6. Související aktivity nebo 11. Předpoklady a možná rizika projektu. V logickém rámci mají své místo především ty, které zdárnou realizaci projektu přímo podmiňují - a to ve sloupci 7 - Rizika/předpoklady.
 
V POV je přijatelnost definována převážně pozitivně v Zásadách POV (v programech EU bývá pozitivní i negativní vymezení) a zpravidla také v dopisech náměstka ministra pro místní rozvoj, kterými jsou každoročně zpřesňovány věcné a časové rámce POV pro další roční období. V posledních letech se ustálilo, že u dotačního titulu 7 se žádost nemůže týkat:

     • dotace prováděcích projektů (pro stavební povolení) a

     • projektů, jejichž územní vymezení nevyhovuje definici mikroregionu, jehož velikost byla stanovena na spodní hranici definice pro program SAPARD tak, že musí mít nejméně 800 obyvatel nebo zahrnovat území o velikosti nejméně 3 000 ha, musí ho utvářet alespoň tři sousedící obce, případně jedna nebo dvě sousedící obce s nejméně 10 vesnickými sídly, z nichž v každém trvale bydlí alespoň 30 obyvatel.
 
Maximální výše požadované dotace může dosáhnout

     • 350 tis. Kč s tím, že pokud půjde o projektovou přípravu do fáze územního rozhodnutí nebo zpracování projektů pro programy Evropských společenství, zejména SAPARD, může dotace dosáhnout max. 200 tis. Kč;

     • 140 tis. Kč, pokud půjde o zřizování veřejně přístupných internetových stanic.
 
Tato omezení se neuplatní u obcí nebo svazků obcí, které se ucházejí o podporu v intencích programu LEADER+, orientovaného na spolupráci veřejného a soukromého sektoru a u projektů k vyššímu využití alternativních a obnovitelných místních zdrojů energie včetně biomasy.
 
5.3. Výsledky projektu

Ve vazbě na oddíl 8 logického rámce se uvede jaký bude výsledek dosažený na základě realizace aktivit projektu. Může to být např. rozvojová strategie, zpracování jednoho nebo více dílčích projektů z této strategie vycházejících (podklad pro obec, svazek obcí nebo jinou osobu pro získání další podpory třeba i z jiných programů), projekt pro územní rozhodnutí, publikace, školení, stavba atp.
 
Lze očekávat, že proplacení dotace bude podmíněno splněním zde rozvedených ukazatelů výsledků projektu (viz oddíl 9 logického rámce).
 
5.4. Dopady projektu (sociální, ekonomické, kulturní, ekologické dopady)

V této části se uvedou celkové dopady se vztahem k celkovému cíli (viz oddíl 1 logického rámce a část 4.1. projektové fiše) a specifické dopady se vztahem ke specifickým cílům (viz oddíl 4 logického rámce a část 4.2. projektové fiše). Tyto dopady je třeba kvantifikovat, aby bylo možno posoudit očekávanou účinnost projektu (viz schéma v části A.1.1.2 výše).
 
Pokud byly stanoveny cílové skupiny, je třeba popsat odhadovaný dopad na tyto skupiny; pokud je program např. zaměřen na manažerské a technické schopnosti, popíše se dopad ve vztahu k takto stanoveným specifickým cílům atp.
 
V této souvislosti se připomíná ustanovení části A.2.2., bodu 3. d) Zásad POV, podle něhož účinnost, efektivnost a udržitelnost projektu odvozená z projektovaných parametrů, popř. analýzy nákladů a výnosů (užitku) patří mezi základní kritéria pro poskytnutí dotace v rámci dotačního titulu 7. Proto budou posuzovatelé projektu v této části projektové fiše hledat informaci o očekávané účinnosti. Udržitelnost doporučujeme zhodnotit v následující části a efektivnost pro její vztah k finančnímu hodnocení v 10. části projektové fiše.
 
5.5. Udržitelnost

Minimálně se v této části požaduje uvést, jak bude výsledek projektu zajištěn po skončení realizace a vyčerpání dotace a jak bude poté financován.
 
Udržitelnost je třeba chápat ve smyslu schématu v části A.1.1.2 výše jako vztah dopadů projektu k potřebám (mikroregionu, cílových skupin atp.). Je možné rozlišovat např. následující aspekty udržitelnosti (jejichž zabezpečení, pokud pro daný projekt připadají v úvahu, se uvede v této části projektové fiše):

     • finanční udržitelnost (jak budou aktivity financovány bez finanční podpory MMR, příp. podpory z fondů EU);

     • institucionální udržitelnost (zda budou struktury, které umožňují pokračování činnosti, existovat i poté, co současný projekt skončí, zda povede projekt k založení nějakého lokálního či regionálního "vlastnictví" atp.);

     • politická udržitelnost (zda je možné reálně počítat s obdobnou podporou dalších akcí stejného charakteru v rámci daného mikroregionu, popř. i ve větších územních celcích atp.);

     • trvalá udržitelnost z hlediska vlivu na životní prostředí (tento aspekt bude možno podrobněji popsat v části 9. projektové fiše).
 
5.6. Související aktivity

     • Přímo navazující aktivity
        Uveďte aktivity, které přímo navazují na projekt (předcházely či budou pokračujícími).

     • Další související aktivity
        Uveďte aktivity, které mají širší souvislost s projektem - aktivity, které v území existují či jsou připravovány k realizaci (aktivity, které zefektivňují výsledek projektu či vyvolaly jeho realizaci, konkurenční, podpůrné aktivity apod.). Pokud tyto aktivity podmiňují dosažení výsledku projektu, měly by být také uvedeny v logickém rámci (oddíl 11).
 
V této části je možné uvést i věcné, funkční, finanční a časové vazby na jiné programy, projekty nebo podprojekty.


 
6. Časový harmonogram projektu


Formou jednoduchého grafického vyjádření podle příkladu v následující tabulce, která může být v časové ose rozdělena i podrobněji (na měsíce), se uvede doba zahájení a ukončení jednotlivých etap a aktivit. Přehlednosti napomůže i uvedení realizátorů jednotlivých aktivit, což je zvláště důležité u projektů, na jejichž realizaci se účastní více partnerů.
 

 
*) Uveďte, prosím, jednotlivé etapy (pokud byly stanoveny) a aktivity projektu v daném roce (povinně) s případným výhledem do dalších let (nepovinně).
 
Je-li projekt naplánován do více etap, uveďte jednotlivé etapy a jejich popis (není-li obsažen v části 5.2.).
 
Zahájení a ukončení projektu by mělo korespondovat s údaji v části 14. a 15. formuláře žádosti. S ohledem na dosavadní roční financování POV by do projektu měly být zahrnuty jen takové činnosti, jejichž dotaci při dodržení úhrady příslušného vlastního podílu žadatele je možno proplatit zhruba do konce první dekády prosince (přesný termín je každoročně upřesňován ministerstvem financí).
 
V tabulce je možno uvést časovou představu o případném pokračování projektu a jeho aktivit v dalším roce. V tomto případě zde doporučujeme tuto představu komentovat.


 
7. Rozpočet projektu


V této části projektové fiše musí být uveden:

     • přehled o celkovém rozpočtu projektu a jednotlivých zdrojích financování,

     • informace o financování jednotlivých aktivit zejména v případech, kdy se projektu účastní jiné osoby než obce nebo svazky obcí.
 
7.1. Celkový rozpočet

S ohledem na povinnost MMR realizovat POV v souladu s vyhl. č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování reprodukce majetku, je rámec celkového rozpočtu dán údaji uvedenými ve formulářích ISPROFIN (Informační systém programového financování Ministerstva financí) RA 81 pro investiční část a RA 82 pro neinvestiční část projektu. V souladu s členěním těchto formulářů jsou v etapě podávání žádostí příslušná data zavedena do databáze žádostí. S těmito daty musí korespondovat informace o celkových nákladech projektu, z toho o nákladech v daném roce a o požadavku na dotaci ve formuláři žádosti (části 16., 17. a 18.). Požadované dotace nemohou být proto vyšší, než je požadovaná dotace v tomto formuláři.
 
Zpřesnění těchto údajů je v POV u dotačního titulu 7 již tradičně možné v rámci tzv. předběžných kontrol, prováděných těsně před zahájením financování vybraných projektů (s ohledem na velký časový odstup od podání žádosti a také na možné snížení požadované dotace).
 
Součástí žádosti o dotaci je i rozpočet na daný rok, který je s ohledem na skutečnost, že financování projektu bude zabezpečeno prostřednictvím obce, popř. svazku obcí, navázán na podrobnou rozpočtovou skladbu obcí (odlišně od formulářů RA 81 a RA 82, jejichž položky - řádky jsou konstruovány především s ohledem na původní cíl ISPROFIN pro programové financování investiční výstavby). Rozpočet, obsahující i rámcové rozdělení financování projektu na obce a jeho další účastníky, popř. sponzory, bude převzat do projektové fiše z formuláře žádosti ve formě následující tabulky:
 

 
7.2. Rozpočty jednotlivých aktivit

V této části se uvedou rozpočty aktivit podle jednotlivých osob, podílejících se na projektu. Od MMR lze očekávat velkou flexibilitu při jejich případných změnách, je však třeba dodržet tyto principy:

     • bude dodržen max. 70% podíl dotace na celkových ročních nákladech projektu;

     • pokud by předmětem dotace byly akce, které jsou dotovány také v rámci jiných dotačních titulů, kde je Zásadami POV stanoven podíl dotace nižší (např. v rámci dotačního titulu 1-4 u objektů občanské vybavenosti a zeleň max. 50%, u komunikací a veřejných prostranství max. 30%, u některých v Zásadách popsaných akcí max. 60%) bude pro tyto akce akceptována pouze tato nižší výše dotace s výjimkou případů, kdy

        - výsledkem projektu budou v projektové fiši uvedené vyšší efekty (např. projekt bude prostřednictvím těchto akcí konkrétně řešit nezaměstnanost v mikroregionu, což bude doloženo v projektové fiši včetně ověřitelných ukazatelů,

        - projekt bude výrazně napomáhat spolupráci mezi obcemi nebo půjde o aktivity nadobecní - např. při podpoře budování cyklostezek vně intravilánů;

     • pokud budou z dotace MMR podporovány aktivity jiných osob než obce nebo svazky obcí, nepřekročí součet dotace z veřejných zdrojů 50% ročních nákladů u podnikatelských aktivit a 70% u neziskového sektoru s výjimkou aktivit, jejichž potřebnost v rámci celého mikroregionu bude v projektové fiši přesvědčivě zdůvodněna při současném zdůvodnění nemožnosti "spravedlivě" požadovat dotaci po daném partnerovi projektu.
 
Informace o rozpočtech jednotlivých aktivit, odpovídající nákladům uvedeným v částí 13. Akce, jimiž bude realizován projekt v daném roce formuláře žádosti, musí být zpracovány tak, aby umožňovaly posuzovatelům ověření výše uvedených zásad a byly také základem pro posouzení efektivnosti výstupů jednotlivých aktivit, jež je obsahem 10. části projektové fiše.
 
Pokud nebude možné uvést v projektové fiši rozpočty jednotlivých aktivit, nebo to nebude pro jednoduchost akcí ani účelné, požaduje se zpracování následující minimální tabulky o financování aktivit v daném roce (v ní je také možno provést rekapitulaci nákladů jednotlivých aktivit):
 

 
Zkušenosti z dosavadní realizace POV ukázaly, že u některých akcí, zejména staveb, které jsou nebo budou ve vlastnictví jednotlivých obcí, může financování prostřednictvím obce - nositele projektu nebo svazku obcí působit určité administrativní komplikace. Obdobné problémy může přinést financování aktivit jiných právnických a fyzických osob, které byly zařazeny do projektu v rámci dotačního titulu 7 POV. MMR je proto připraveno, tam kde o to předkladatel projektu požádá, po přijetí projektu jako celku a schválení celkové výše jeho dotace, vydávat rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce podle 7 vyhlášky č. 40/2001 Sb. a na ně navazující oznámení limitu výdajů státního rozpočtu pro jeho jednotlivé akce.
 
Požadavek na toto řešení uplatní předkladatel projektu nejpozději při předběžné kontrole, kdy předloží ke každé akci, pro níž má být vydáno samostatné rozhodnutí, aktuální formuláře RA 80 "Identifikační údaje projektu (akce)" a podle charakteru akce formuláře RA 81 "Bilance investičních potřeb a zdrojů financování akce" nebo RA 82 "Bilance neinvestičních potřeb a zdrojů financování akce". Tyto formuláře je možné připojit již k projektové fiši a požadavek na vydání rozhodnutí pro jednotlivé akce v této části projektové fiše přímo odůvodnit.


8. Rovné příležitosti


 
8.1. Přímá účast na projektu

Uveďte, jak bude v rámci projektu zajištěn princip rovné účasti (muži, ženy, problémové skupiny obyvatelstva.).
 
Rovné příležitosti jsou zde chápány jako rovné šance dosažení určitých pozic ve společnosti a zajištění rovného přístupu všem osobám bez rozdílu (pohlaví, rasy, náboženství apod.). Zapojení žen má pro venkov zvláštní význam, a proto je důležité zajišťovat např. jejich účast v místních akčních skupinách nebo řešit jejich zaměstnanost včetně stejných pozic při přijímání a zařazení nových pracovníků.
 
Bude-li projekt kromě obcí zahrnovat aktivity dalších právnických a fyzických osob, je třeba v této části také uvést a doložit informace o tom, jak byly zajištěny rovné příležitosti přistoupení k projektu pro další osoby v mikroregionu (např. při utváření místních akčních skupin a jejich řídících struktur, při zpracování rozvojové strategie a rozhodování o navazujících projektech, u nichž se předpokládalo využití dotace, a jejich realizátorech). Pokud byla zvolena forma veřejné výzvy, v níž byly uvedeny podmínky pro možné zaměření aktivit, které by se měly stát součástí integrovaného projektu venkovského mikroregionu, doporučujeme popsat v této části projektové fiše její formu, lhůty, způsob vyhlášení, dobu zveřejnění na obecních úředních deskách atp. a příslušné dokumenty včetně výsledků jejího vyhodnocení uvést v příloze projektové fiše.
 
8.2. Účast na realizaci projektu formou zakázek

Uveďte, jaký bude zvolen postup zadávání zakázek v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
 
V případě, že by projekt byl financován také z fondů EU, bylo by nutné uvést příslušnou směrnici Evropské komise a jakým způsobem bude podle ní postupováno.
 
8.3. Využití výsledku projektu

V rámci tohoto bodu doporučujeme informovat např. o dodržování vyhl. č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, nebo pokud bude předmětem projektu podpora podnikání informovat o způsobu přijímání nových pracovníků s důrazem na zaměstnanost žen, řešení zaměstnávání osob se sníženou pracovní schopností atp.
 
Zařazení výše uvedených bodů 8.2. a 8.3. do části "Rovné příležitosti" není v projektech podporovaných z fondů EU běžné (informace, týkající se popisu zadávání veřejných zakázek a souladu s pravidly hospodářské soutěže bývají uváděny v samostatných částech). Z hlediska očekávaných, převážně finančně méně náročných, projektů v rámci dotačního titulu 7 POV však toto spojení v jedné části projektové fiše považujeme za vhodné - ve všech případech jde o určité "rovné příležitosti" v širším slova smyslu.
 
MMR počítá s tím, že zpracovatelé projektových fiší v části 8. uvedou jen ty informace, které jsou s ohledem na charakter projektu relevantní. Např. u zakázek malého rozsahu (do výše budoucího peněžitého závazku 2 mil. Kč Kč bez daně z přidané hodnoty), kdy je možné podle 49b zák. č. 199/1994 Sb. přímo zadávat zakázku, není třeba část 8.2. v projektové fiši vůbec uvádět. Obdobně není třeba uvádět část 8.3. když se projekt nebude týkat staveb ani podnikání.


9. Posouzení vlivu projektu na životní prostředí



Uvede se rámcové zhodnocení vlivu na ŽP a v případě, že to vyžaduje zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů nebo zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, stanovisko příslušného orgánu životního prostředí.


10. Ekonomické a finanční vyhodnocení projektu



V této části musí posuzovatelé nalézt vyhodnocení efektivnosti projektu. Jde především o vztah mezi vstupy a výstupy u jednotlivých aktivit a vstupy a výsledkem projektu u projektu jako celku. Zjednodušeně jde o odpověď na otázku - co a za co (za kolik) projekt přinese.
 
Protože velká část projektů v dotačním titulu 7 POV bude zaměřena na zpracování rozvojových strategií, zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí atp. nebo přípravu "lidských zdrojů" (příprava na iniciativu LEADER+), nebude vždy možné standardní vyhodnocení, požadované pro projekty podporované z fondů EU (s jejichž postupným zavedením v národních programech však musíme počítat), např. podle finanční míry návratnosti (FRR - Financial Rate of Return) a ekonomické míry návratnosti (ERR - Economic Rate of Return), příslušné čisté současné hodnoty (NPV - Net Present Value) a vnitřního výnosového procenta, vyjadřujícího poměru užitku k nákladu (benefit-cost ratio). V případě menších investičních projektů občanské nebo technické vybavenosti nemusí být ani pro výběr projektů rozhodující. MMR proto ponechává na žadatelích o dotace, jakou formu vyhodnocení zvolí.
 
Jako minimální se předpokládá slovní vyhodnocení vztahu "vložených prostředků" a očekávaných výsledků a dopadů. Jde o to, aby si jak žadatel tak hodnotitelé projektu mohli nad projektovou fiší ujasnit základní finanční rámce projektu a jeho efektivnost. Např. je možné porovnat náklady vložené do školení s očekávanými úsporami státu, který již nebude muset platit podporu nezaměstnaným, kterým školení (na něž je zpracován projekt) dopomůže k trvalému zaměstnání.
 
Pokud by byly součástí projektu aktivity podnikatelských subjektů v realizační fázi (nikoliv ve fázi "papírové" přípravy), požaduje se pro ně zpracování analýzy nákladů a užitku (Cost-Benefit Analysis), jejíž výsledky budou uvedeny v této části projektové fiše. Zpracování studie proveditelnosti se s ohledem na nízké předpokládané náklady jednotlivých projektů i aktivit nepředpokládá.
 
U finančně náročnějších nebo složitějších projektů musí však jejich předkladatelé počítat s tím, že si buď krajský výběrový výbor nebo MMR mohou v přiměřené lhůtě v souladu s bodem 3. d) části A.2.2. Zásad POV vyžádat zpracování analýzy nákladů a výnosů pro celý projekt. Pokud taková analýza již existuje, doporučujeme ji k projektu připojit.


11. Předpoklady a možná rizika realizace projektu



Uveďte, jaké jsou vnější předpoklady realizace projektu, jaké podmínky musí být splněny, aby bylo možné projekt uskutečnit. Popřípadě jaká znáte vnější rizika, která by mohla ohrozit realizaci projektu. V této části by také měly být uvedeny aktivity, podmiňující realizaci projektu včetně jejich hlavních charakteristik (zejména nákladů) a doloženo jak budou realizovány. Posouzení rizik patří podle bodu 3. f) části A.2.2. Zásad POV mezi základní kritéria poskytnutí dotace.


12. Připravenost projektu k realizaci



V této části se standardně uvádí informace o připravenosti dokumentační (míněno z hlediska zpracování předprojektové a projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona), organizační, finanční, personální a dalších.
 
Pokud jde např. o vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo smluvní zajištění dodávek investičních akcí, bude MMR v rámci POV pokračovat v dosavadní praxi, která vychází z toho, že je věcí žadatele o dotaci, jak a kdy si tyto dokumenty opatří. Ověření jejich existence bude předmětem předběžné kontroly před zahájením realizace projektu. Bez jejího kladného ukončení nebude dotace (i při jejím navržení krajským výběrovým výborem nebo meziresortní řídící komisí POV) poskytnuta.
 
Aby bylo možné o dotaci rozhodnout, musí mít případní posuzovatelé projektu, krajský výběrový výbor, MMR i meziresortní řídící komise POV k dispozici informace o dalších výběrových kritériích dle části A.2.2. Zásad POV, které nebyly zahrnuty do žádné z výše uvedených částí projektové fiše. Jedná se o:

     • výsledky dosavadní realizace projektu, popř. předcházejících projektů v rámci Programu obnovy venkova;

     • účast občanů, zájmových skupin a občanských sdružení na přípravě projektu;

     • zabezpečení řízení a financování projektu.
 
MMR proto očekává, že žadatelé o dotaci v této části projektové fiše s potřebnou přesvědčivostí tyto informace předloží. Upozorňujeme, že kvalita přípravy a vypovídací schopnost této části projektové fiše mohou mít rozhodující vliv na výběr projektu.
S ohledem na horní hranici dotace běžných projektů v dotačním titulu 7 POV v posledních letech, která neplatí na projekty v intencích programu LEADER+, bude MMR velmi pečlivě zvažovat svůj přístup k projektům, přesahujícím tuto hranici.
 
Příčinou vyloučení realizačního projektu konkrétní akce, který byl avizován jako projekt v intencích iniciativy LEADER+ s požadovanou dotací vyšší než 350 tis. Kč, může např. být, když v projektové fiši nebude uvedeno, že v rámci daného mikroregionu již existuje místní partnerství (s jeho stručnou charakteristikou) a jím akceptovaná rozvojová strategie (pokud to bude možné, doporučujeme ji připojit v příloze), a že existuje řídící struktura (v projektové fiši by mělo být uvedeno v jakém konkrétním složení), která o výběru takového projektu rozhodla a potřebný management k zabezpečení úspěšné realizace projektu. Je samozřejmostí, že všechny informace v projektové fiši musí být ověřitelné.
 
V této části se neuvedou informace, které jsou v části 3. nebo 7. projektové fiše, ale popis současného stavu příp. stavu před zahájením projektu, kterého žadatel dosáhl nebo dosáhne bez dotace z POV. Půjde jak o informace o počátečním organizačním zabezpečení řízení projektu, tak např. o komentování finanční situace obce nebo svazku obcí popř. dalších osob, účastnících se na projektu (roční příjmy a výdaje, dluhová služba), dokládající, že jsou schopny svým závazkům při realizaci projektu a při využívání jeho výsledků dostát.
 

 


Zpět na obsah